Dub - Zjednodušená verze stránek
Nastavení velikosti písma
+

Historie

Městys Dub je položen severně 12 km od okresního města Prachatice, při toku Dubského potoka ve výšce 479 m.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1274. 29. října 1869 byla císařem Františkem Josefem I. povýšena na městys.
Městys od svého založení prošel dlouhým historickým vývojem. První stopy trvalého lidského osídlení této krajiny sahají do 13. století.
Nejstarší písemná zpráva o existenci městyse se zachovala z roku 1274. V roce 1274 se poprve uvádí vladycké sídlo Jeníka z Borčic.
Ve 14 století pokračovala kolonizace zdejší krajiny. V roce 1334 se připomíná Lhota, která tehdy příslušela k městečku Bavorovu a teprve od 16. století se začala užívat rozšířená forma Dubská Lhota.
Noví osídlenci získali určité množství pozemků za účelem pěstování obilí, chovu dobytka a dalšího hospodářského zvířectva. Během 14. století značnou část území v okolí Dubu získal rod Rožmberků v roce 1351 Rožmberkové získali v dědické držení |Bavorov. Vzhledem k jeho excentrické poloze a značné vzdálenosti od rodného sídla Rožmberků objevila se nutnost vybudování nového a vhodného obranného střediska. V roce 1355 Rožmberkové požádali císaře Karla IV. o vydání povolení postavit si nový hrad. Karel IV. jejich žádosti vyhověl a v italském městě Pise jim 21. května 1355 vydal latinskou listinu, která se dosud zachovala v originále je uložena ve Státním archivu Třeboň.
Již v roce 1364 se poprve výslovně uvádí německý název hrad Helfenburg. Podrobnější informace jsou popsány v publikaci vydané v roce 2004 Městysem Dub název publikace DUB Z minulosti jedné jihočeské obce a okolí léta 1274 – 2004.

Významní dubští rodáci

Profesor PhDr.Václav Vondrák
V září 2009 uplyne již 150 let od narození profesora PhDr.Václava Vondráka.
V.Vondrák se narodil v Dubu v čp.27 manželům Matěji a Anežce Vondrákovým. Do školy začal chodit také v Dubu do jednotřídní obecné školy, pak pokračoval na německém nižším gymnáziu, další čtyři roky studoval na gymnáziu v Č.Budějovicích. Po ukončení středoškolských studií jej čekal obvyklý osud řady významných jihočeských rodáků, kteří museli své znalosti dokazovat v cizině. Vondrák začal studovat ve Vídni, kde v r.1884 získal doktorát filosofie. Několik let působil jako vychovatel a učitel ve významných šlechtických rodinách, pak byl kustodem vídeňské dvorní knihovny a potom se teprve stal řádným profesorem slovanské filologie na stolici Miklosichově a Jagičově na universitě ve Vídni. Protože se vždy otevřeně hlásil k češství, neměl ve Vídni ustláno na růžích a proto také uvítal nabídku návratu do vlasti v r.1918.
V r.1920 byl jmenován řádným profesorem slovanské filologie a zastával řadu významných funkcí. Na universitě v Brně.byl děkanem, rektorem a pak prorektorem. V r.1924 se jednalo o jmenování profesorem filosofické fakulty na Karlově universitě, ale to se již neuskutečnilo, protože profesor V.Vondrák ve věku 66 let zemřel.
Profesor Vondrák napsal řadu studií, pojednání a článků z oboru staroslověnštiny, jazykovědy a srovnávacího slovanského jazykozpytu.
V jeho nekrologu se uvádí, že byl člověk čestný, jemný a neuvěřitelně dobrý...“
V současné době je na jeho rodném domě umístěna pamětní deska.
MUDr.Václav Novák, Csc
Mezi významné dubské rodáky patří MUDr.Václav Novák, Csc. Narodil se 5.8.1932 chalupníkům Václavu a Marii Novákovým v čp.20. Maturoval 1951 na gymnáziu v Prachaticích, studoval lékařskou fakultu UK v Plzni, promoval 1957. Na plzeňské lékařské fakultě pracoval do r. 1974 (anatomický ústav, chirurgická klinika). 1968/69 byl na roční stáži na lékařské fakultě Colorádské university v Denveru, USA. Po návratu byl významně zapojen do skupiny, která 1972 provedla první transplantaci ledviny v Plzni. Plzeňská fakultní nemocnice se tak stala třetím pracovištěm v tehdejším Československu, které tuto léčbu zavedlo. Od r. 1974 pracoval jako primář chirurgického oddělení nemocnice ve Stodu, od r. 1983 ve stejné funkci v Domažlicích. Od r. 1997 je v důchodu.
Letos v březnu udělilo město Domažlice V.Novákovi pamětní medaili za jeho působení v domažlické nemocnici.

Místní knihovna městyse Dub

Místní obecní knihovna byla otevřena 13.března 1928. první knihovnici byla jmenována Anna Holečkova, učitelka obecní školy v Dubu. Na pořizovací výlohy byla určena částka 2.394,- Kč.
V roce 1936 měla obecní knihovna 197 kusů zábavných a 24 odborných knih, 46 čtenářů si vypůjčilo 571 knih.
Knihovna v tomto roce byla umístěna ve 2. třídě místní obecní školy a knihovnici byla tehdy učitelka Anna Chaloupková.
Do roku 1990 byla knihovna umístěna na čp. 42 (místní kulturní středisko MNV Dub ) v roce 1991 byla knihovna přestěhovaná do ZŠ Dub. Knihovnici p. D. Kozlovou po odchodu do důchodu vystřídala p. Zdenka Neužilová .
V roce 2006 byla knihovna přestěhovaná do budovy na náměstí čp. 26 byl zaveden internet a tato knihovna slouží občanům i žákům ZŠ , knihovnici od roku 2006 byla jmenovaná p. Marie Matušková.